Jak na teplou vodu

Teplá voda je dnes samozřejmostí, bez níž se lze jen těžko obejít. Dopřáváme si relaxaci v napuštěné vaně, sprchujeme se, myjeme ručně nádobí. Jaké jsou možnosti ohřevu vody? A kdy je která z variant vhodnější?

 

 

 

 

 

 

 

 

Druh energie                                                                                  
Na prvním místě je třeba se zamyslet nad zdrojem energie. Ten totiž mnohdy určuje cenu teplé vody, tedy pokud necháme stranou počáteční investici do technických systémů a zařízení. Na výběr je elektřina, plyn i „zelené energie“, užité v případě tepelného čerpadla nebo solárního ohřevu. Se zdrojem energie souvisí i rozhodnutí, zda vodu ohřívat samostatně či ji spojit se systémem vytápění.

Dvě základní možnosti                                                                                
Podíváte-li se na věc z jiného úhlu, pak je možné uvažovat nad průtokovými či zásobníkovým ohřevem. Každý z nich má své přednosti i nedostatky a vhodný je za jiných vstupních předpokladů. Nic není černobílé.

Průtokový ohřev
Průtokové ohřívače fungují „na vyžádání“, tzn. tedy jen po dobu, kdy teplou vodu skutečně potřebujete. To je výhodné z hlediska úspory místa a energie. Na druhou stranu je ale potřeba počítat s tím, že teplá voda vám z kohoutku nepoteče hned a je nutné ji odpustit. Na trhu najdete i průtokové ohřívače s maloobjemovými akumulačními nádržemi, které tento problém snadno vyřeší. Pořídit lze i samostatnou funkční jednotku, elektrickou nebo plynovou, která se instaluje v blízkosti odběrového místa. Její výhodou je především velikost a minimální ztráty v rozvodech. Je třeba dodat, že tento typ ohřívačů je možné integrovat i do kotle pro vytápění. V úvahu připadají zejména kotle plynové a elektrické, u kterých bývá i možnost předehřevu výměníku pro rychlou dodávku teplé vody.

 

Zásobníkový ohřev
Máte-li v domě více odběrových míst a zároveň spotřebováváte větší množství vody, pak je na řadě zásobník.  Předehřátá voda v něm uchovaná se buď čerpá v okamžiku potřeby, nebo se distribuuje po objektu cirkulačním oběhem. Voda o stálé teplotě je k dispozici téměř okamžitě a je snadné ji regulovat. Nevýhodou je ovšem její omezené množství. Z tohoto důvodu je potřeba dobře zvolit velikost zásobníku. V tomto případě jsou na výběr zejména kotle se zásobníkem či ohřívačem (bojlery). Ty mohou být buď přímotopné - vlastním zdrojem tepla pro ohřev vody, který je jejich součástí, nebo  nepřímotopné - kdy je ohřev vody zajištěn externě pomocí kotle, tepelného čerpadla nebo solárního systému.